Kniha obsahuje vzpomínky četnického strážmistra Břetislava Bečky na jeho službu u sboru československého četnictva. Vzpomínky začínají v polovině 30. let minulého století Bečkovým nástupem k četnictvu. Dočteme se o jeho službě u Četnického pohotovostního oddílu v Broumově. Odsud byl převelen do Dolní Poustevny ve Šluknovském výběžku. Zde Bečka sloužil až do Mnichova. V jeho vzpomínkách ožije doba konce republiky, kdy v československo-německém pohraničí řádili henleinovci. Dozvíme se mnoho o četnické službě v tomto exponovaném výběžku. Dočteme se o řešení trestných činů, o potýkání se s německou špionáží, ale je zde i lidská stránka, například Bečkou milovaný fotbal, který hrál pouze s tichým souhlasem svých nadřízených. V té době totiž četník potřeboval ta takovéto činnosti souhlas. Vzpomínky na Poustevnu končí kritickým rokem 1938. Ve vzpomínkách plasticky ožívá chování československých Němců proti republice, boj s německými teroristy, kteří přepadali naše území. Tato část vzpomínek vrcholí ústupem z hranice a následným Bečkovým zajetím a zavlečením do Magdeburku. Po návratu z Magdeburku sloužil Bečka na protektorátní hranici na Kokořínsku a pak na Bakovsku a Mnichovohradišťsku. Zde se v jeho vzpomínkách můžeme dočíst o životě v protektorátu v této oblasti. Například o tom, jak jako četník přihmuřoval oči nad černým obchodem s jídlem a tím pomáhal českým lidem přežít, nebo i o jeho zapojení do odboje. Vzpomínky, alespoň jejich část připravená k publikaci, končí povstáním a osvobozením naší vlasti. V průběhu prvních květnových dní působil strážmistr Bečka na Mnichovohradišťsku, kde v rámci osvobozovacích akcí byl i váženě zraněn.

Celá vzpomínková kniha je nejen sondou do běžného četnického života na přelomu 30. a 40. let minulého století, v této velmi exponované době, ale přináší i mnoho zajímavého a konkrétního k regionální historii míst, kde strážmistr Bečka sloužil. V neposlední řadě uvádí i mnohé zajímavé informace k chování československých Němců před válkou v našem pohraničí.