Pieta padlým 1938–2019.

Letos uplynulo 81 let od tragických událostí v září roku 1938: Po Hitlerově projevu dne 12. září 1938 vypuklo henleinovské povstání, které si vyžádalo první padlé obránce Československa. Další vlna násilí šířeného hnědým morem nastala 17. září. Toho dne vznikl Sudetoněmecký freikorps (SdFK), teroristická organizace, jejíž cílem byla destabilizace Čs. republiky. Řádění SdFK přineslo další ztráty na životech čs. hraničářů.

V sobotu dne 14. září jsme s díky přijali pozvání bratrů z Jednoty Hradec Králové, kteří zorganizovali vzpomínku na padlé obránce republiky v Broumovském výběžku. Nejprve jsme navštívili Božanov, kde jsme položili věnec u pamětní desky na budově bývalé celnice. Poté jsme navštívili Hodkovice, kde jsme uctili památku padlého vojína Daniela Bally, jednoho ze strážných tamních objektů lehkého opevnění. Další cesta nás zavedla na hřbitov ve Velkém Poříčí, kde odpočívá četník na zkoušku Stanislav Roubal, padlý v Habersbirku (Habartově). Nakonec jsme navštívili vojenský hřbitov v Josefově, místo posledního odpočinku Daniela Bally, padlého v Hodkovicích.

V neděli dne 15. září jsme uctili památku padlých hraničářů z Krkonoš a Trutnovska: Vojína Karla Beneše v Jilemnici, strážmistra četnictva Eduarda Šimana na Pomezních Boudách, vojína Josefa Berana na Babí u Trutnova a dozorce finanční stráže Františka Opočenského v Petříkovicích u Trutnova. Následují fotografie z nedělní piety a krátké připomenutí osudů padlých hraničářů:

Vojín v záloze Karel Beneš

Karel Beneš se narodil 21. července 1912 v Německém Brodě (dnešním Havlíčkově Brodě). V letech 1934–1936 vykonal prezenční služby u 6. roty (později náhradní roty) Pěšího pluku 21 „Maršála Foche“ v Čáslavi, kde byl v říjnu 1936 přeložen do I. zálohy v hodnosti vojína. Dne 24. září 1938 byl prezentován k činné službě v důsledku mobilizace, zařazen byl ke 3. rotě (tedy k I./21. praporu) a byl odeslán na Trutnovsko. I./21. prapor se totiž v předstihu přesunul vlakem z Čáslavi do Jaroměře (22. září), aby se poté vydal pěším pochodem do Trutnova, kam dorazil 27. září. Již druhý den byl ale odeslán do Krkonoš a pěším pochodem se vydal do Pece pod Sněžkou. Dne 1. října pochodovalo jedno družstvo 3. roty, jehož příslušníkem byl i vojín Beneš, na své stanoviště na Lahrových Boudách. Na cestě na Rennerovkách byla na družstvo zahájena palba z budovy školy obsazené německými vzbouřenci. Družstvo se rozvinulo v rojnici a odpor teroristů zlikvidovalo. Během boje byl ale smrtelně zraněn vojín Karel Beneš. Pohřben byl dne 4. října v Jilemnici.

Strážmistr četnictva Eduard Šiman

Eduard Šiman se narodil 17. března 1913 v Červené Řečici. Prezenční službu vykonal u Ženijního pluku 3, poté byl přeložen do I. zálohy v hodnosti desátníka. Od září 1934 byl žákem Školy pro výcvik četníků na zkoušku v Praze. Následovně vykonával službu u Četnického pohotovostního oddílu v Teplicích-Šanově a na Četnické stanici Štoky. Konečně od roku 1937 byl v hodnosti strážmistra přidělen na Četnickou stanici Horní Malá Úpa. Zde byl ve službě v noci z 19. na 20. září 1938, kdy s kolegou strážmistrem Jánem Samkem prováděli obchůzku v obvodu stanice. Krátce poté, co oba strážmistři vstoupili k ránu dne 20. září do budovy celnice na Pomezních Boudách, došlo k prvnímu útoku německých teroristů na celnici. Po jeho odražení došlo k dalšímu útoku, během kterého byla celnice zapálena. Strážmistr Eduard Šiman byl během obrany celnice smrtelně zraněn a jeho mrtvola byla odvlečena do Německa. Pohřben byl v Hirschbergu (dnešní Jelenia Góra).

Vojín prezenční služby Josef Beran

Josef Beran se narodil 16. května 1915 v Libštátu u Semil. Výkon prezenční služby nastoupil v dubnu 1938 u Pěšího pluku 2 „Jiřího z Poděbrad“ v Litoměřicích. Dne 15. září 1938 byl přemístěn do Trutnova k nově vzniklé 10. rotě III. praporu Hraničářského pluku 17, která byla určena k obsazení objektů těžkého opevnění T-S 81a – S 84b nad obcí Babí. Dne 21. září 1938 byl určen jako člen polní stráže. U lehkého objektu nového typu č. 54 poblíž silnice Babí – Žacléř byla stráž napadena střelbou. Vojín Josef Beran byl zasažen, a ačkoliv byl ihned převezen do Všeobecné Masarykovy nemocnice v Trutnově, zraněním krátce po půlnoci dne 22. září podlehl.

Dozorce finanční stráže František Opočenský

František Opočenský se narodil 6. září 1910 v Jablonci nad Nisou. V roce 1932 nastoupil výkon prezenční služby. Po jejím skončení pokračoval ve službě jako délesloužící poddůstojník u Hraničářského praporu 1 „České družiny” a to až do dubna 1938, kdy se stal příslušníkem finanční stráže. Místem jeho služebního působiště se staly Petříkovice u Trutnova. Kromě běžných povinností dozorce finanční stráže vykonával i činnosti spojené s jeho zařazením k SOS (Stráži obrany státu). Byl jedním z členů stráže č. 189, jejíž polní stanoviště se nacházelo v lehkém objektu z roku 1936 č. 102 nad vlakovou zastávkou v Petříkovicích. V noci z 19. na 20. září 1938 byla tato stráž přepadena. Ve tmě se strhla přestřelka, po níž útočící teroristé ustoupili za hranice. Bohužel, dozorce František Opočenský byl vzápětí nalezen mrtev. Dle ohledacího protokolu utrpěl dva průstřely hrudníku a následovně vykrvácel.