Osobní přání brigádního generála Antonína Hasala k povýšení pplk. Josefa Hendrycha

Když byl v roce 1928 mjr. Josef Hendrych, rodák z Husí Lhoty na Mladoboleslavsku, povýšen do hodnosti podplukovníka, obdržel vojensky strohé blahopřání od svého bývalého spolubojovníka z legií, starodružiníka a bývalého velitele 2. čs. střeleckého pluku „Jiřího z Poděbrad“ brigádního generála Antonína Hasala.

Oba vojáky spojovalo pevné pouto z bojů od Zborova a další anabáze čs. vojska v Rusku, ale i pozdější služba v meziválečné československé armádě. Po roce 1939 se oba zapojili do struktur odbojové organizace Obrana národa.

Antonín Hasal v březnu 1940 emigroval za hranice a v dubnu téhož roku se po strastiplné cestě dostává do Francie, kde zaujímá pozici přednosty čtvrtého odboru Československé vojenské správy. Po evakuaci na britské ostrovy působí ve funkci přednosty vojenské kanceláře prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše v Londýně. V prosinci 1943 odcestoval Hasal s presidentem Benešem do Moskvy, kdy byl přítomen podepsání smlouvy o československo-sovětském přátelství. Spolu s generály Píkou a Kratochvílem stál u zrodu československých vojenských jednotek v SSSR.

Po roce 1945 byl jmenován v Košické vládě ministrem dopravy, kterou vykonával až do roku 1946. Po únoru 1948 byl nucen opětovně emigrovat i se svou ženou a dětmi. Usídlili v USA, kde pracoval jako poradce americké vlády. Zastával i funkci předsedy Svazu československých důstojníků v exilu. Zemřel ve věku 77 let.

Josef Hendrych byl v říjnu 1939 přeložen do výslužby a přestěhoval se do Židněvsi, kde se staral o hospodářství. Jako aktivní důstojník byl zařazen do struktury odbojové organizace Obrana národa. Spolupracoval, až do jeho zatčení, s plk. Juliem Sokolářem. Dne 30. května 1943 je zatčen gestapem. Díky tomu, že gestapo nemělo dostatek důkazů, které by usvědčovaly Josefa Hendrycha z aktivit proti Říši, byl uvězněn pouze pro poslouchání zahraničního rozhlasu a šíření protiněmeckých zpráv. Zanedlouho poté byl propuštěn z vazby.

Od května 1945 působil v revoluční skupině v okolí Března, kde organizoval po 5. květnu rotu dobrovolníků. V okolí Plaz se podařilo rotě odzbrojit a zajmout skupinu německých vojáků.

Koncem května 1945 byl povolán velitelem 13. divize, aby obnovil mladoboleslavskou posádku – Pěší pluk 36, v jehož čele stanul. V roce 1949, po změně poměrů v republice, byl přeložen do výslužby.

Drobný artefakt připomínající dva velmi vzácné osudy čs. dobrovolců z let Světové války, důstojníků čs. meziválečné armády i aktivního odbojářů z let druhé světové války byl získán do sbírek naší organizace darem.

Osobní přání k povýšení od brigádního generála Antonína Hasala.

Pplk. pěchoty Josef Hendrych byl důstojníkem Pěšího pluku 33 s posádkou v Chebu.

Pplk. Antonín Hasal velitel 2. čs. střeleckého pluku Jiřího z Poděbrad (rok 1919).

Poručík 2. čs. střeleckého pluku Josef Hendrych (rok 1919).