Město Libáň připomnělo Jaroslava Smolíka

26. listopadu 2024 jsme se zúčastnili s bratry z KVH Druhý pluk Nymbursko vzpomínkové akce, pořádané Městem Libáň, na místního rodáka Jaroslava Smolíka, zachránce života ruského legionáře, a to u příležitosti 100. výročí odhalení pamětní desky na jeho rodném domě.

Jaroslav Smolík se narodil 26. ledna 1896 ve Zlivi, dnes místní část Libáně na Jičínsku, v rolnické rodině. Již v prvním válečném roce byl odveden k c. k. hulánskému pluku č. 11 do Terezína, kde vykonával strážní službu. V terezínské pevnosti čekal na popravu starodružiník František Vopat. Ten se narodil 19. listopadu 1899 v Řemešíně, dnes část města Kralovice na Plzeňsku. Před 1. světovou válkou žil v Rusku, kde pracoval jako správce továrny. 21. srpna 1914 vstoupil do České družiny, ale již 1. prosince 1914 upadl do rakouského zajetí, byl odhalen jako Čech a odsouzen k trestu smrti. Díky Smolíkově pomoci se mu podařilo 28. srpna 1915 uprchnout z terezínské věznice a do konce války ho rodiče skrývali ve svém domě v úkrytu.

Jaroslav Smolík se bohužel konce války nedožil. S hulánským plukem byl odeslán na haličskou frontu. 2. února 1916 byl těžce zraněn v boji. Tomuto zranění podlehl 26. února 1916 v záložní nemocnici v Kolomyji (dnes Ukrajina), kde byl pochován na vojenském hřbitově.

O jeho hrdinství by kromě Vopata nikdo jiný nevěděl, kdyby ho ten nevyprávěl po návratu čs. legií do svobodné republiky jinému starodružiníkovi, Emanuelu Lausegerovi (1890-1940). Ten se stal po válce nakladatelským redaktorem, vydal několik próz na legionářské téma. Smolíkům a Vopatův příběh beletristicky zpracoval v roce 1922 v knize Terezínští katané - Odyssea legionářova.

U příležitosti 10. výročí zahájení Velké války byla ve Zlivi z iniciativy jednoty Libáň a Kopidlno Čs. obce legionářské odhalena Jaroslavu Smolíkovi 13. července 1924 na rodném domě pamětní deska. Hlasy pojizerské č. 29 z 18. července 1924 přinášejí barvité svědectví o velké slavnosti za účasti mnoha občanů, legionářů a členů nejrůznějších spolků. Slavnosti se zúčastnil rovněž František Vopat, který je však v článku uveden chybně jako Rudolf Opat.

V roce 1940 musela být z příkazu nacistů pamětní deska na bratra Smolíka sejmuta z domu, ale po osvobození byla znovu instalována. V již neznámém roce byla opět sejmuta z důvodu prací na domě, poté se však na své místo již nevrátila. Tento měsíc se tak konalo již její druhé znovuodhalení. Kopie desky byla tentokrát umístěna na zeď kostela ve Zlivi, aby byla přístupná veřejnosti. Je zajímavostí, že originál desky je stále v majetku Smolíkova rodu.

Téměř zapomenutý příběh odvahy a lidskosti Jaroslava Smolíka přinesl libáňský patriot Martin Kohout. Pietní akce se účastnili zástupci obce a několika místních spolků. Akce pak pokračovala v kulturním domě v Libáni zajímavou a přínosnou přednáškou Mgr. Josefa Matouška (Státní okresní archiv v Jičíně), který zpracoval Smolíkův a Vopatův příběh badatelsky.

Věříme, že díky místním nadšencům již nebude hrdinství Jaroslava Smolíka zapomenuto. Čest jeho památce.