Hlavní strana » Nezařazené » Životní příběh legionáře a mladoboleslavského odbojáře Josefa Frymla
V brzkých ranních hodinách dne 15. března roku 1939 dorazily do Mladé Boleslavi první kolony německého wehrmachtu. Ač byl počátek března krásný, jarní, předešlou noc se zima vrátila s neobyčejnou silou a hustým sněžením jakoby se i příroda stavěla na odpor okupační armádě. Mladoboleslavané mlčky přehlíželi přijíždějící vojska a patrně nikdo tehdy netušil, že tímto dnem nastává nejkrutější období pro český národ, že nastává doba zkoušek lidských osudů a charakterů, doba poprav a každodenního strachu o holý život.
Připomeňme si v souvislosti s blížícím se výročím okupace jeden lidský příběh úzce spjatý s naším městem, příběh o skromném hrdinství a vůli vybojovat českému národu svobodu.
Jedním z mnoha Mladoboleslavanů, kteří se nesmířili s okupací a aktivně proti ní vystoupili, byl i tehdejší major mladoboleslavského pěšího pluku 47 Josef Fryml.
Josef Fryml se narodil dne 28. března 1888 ve Františkově v Liberci, domovskou obcí však byl příslušen do Vince u Mladé Boleslavi. V Mladé Boleslavi také vystudoval Zemskou průmyslovou školu.
Po vypuknutí první světové války byl Josef Fryml mobilizován k boleslavskému 36. pěší pluku, kde působil u technického oddělení pro stavbu mostů a cest. V srpnu roku 1916 byl zajat u rumunského Gallati a o rok později, v říjnu 1917, byl Josef Fryml přijat do vznikajících československých legií v Rusku. Odtud se dostává transportem ze severoruského přístavu Archandělsk do Francie, kde je zařazen k 21. čs. střeleckému pluku. Ve Francii prodělává těžké zákopové boje na západní frontě u Cognacu, Elsasku a Argonách. V závěru první světové války pak získává hodnost četaře. Po příměří a ukončení bojů na západní frontě se Josef Fryml vrací do Mladé Boleslavi.
Po skončení války přijal nabídku nadále sloužit u nově vznikající československé armády. Již v roce 1926 v hodnosti štábního kapitána nastupuje službu v Mladé Boleslavi u pěšího pluku 47, kde zastává funkce velitele roty, později zástupce velitele praporu.
S pěším plukem 47 byl Josef Fryml svázán až do osudného roku 1939. Ihned po okupaci a vzniku Protektorátu Böhmen und Mähren se aktivně zapojil do odbojové organizace Obrana národa, kde vykonával funkci zástupce velitele. Po zatčení velitele Obrany národa v Mladé Boleslavi legionáře Josefa Botky zaujímá jeho pozici. Pod jeho vedením začala Obrana národa vykazovat vzrůstající aktivitu, organizovaly se útěky za hranice, začaly se vydávat ilegální tiskoviny, např. časopis "V boj!" a prohloubila se zpravodajská činnost. Představitelé Obrany národa v počáteční fázi odboje podcenili konspiraci a vyšetřovací schopnosti Gestapa, což mělo za následek zatčení mjr. Frymla dne 7. února 1940. Byl internován v mladoboleslavských kasárnách na Jičínské třídě. Zde byl mnohokrát podroben krutým a nelidským výslechům, až byl v noci z 21. na 22. června 1940 bestiálně oběšen. Na poslední okamžiky Josefa Frymla vzpomíná jeho spoluvězeň František Vlach:
"Asi k 23. hodině dal si Schuppo Schäffer z Lipska stráží otevříti celu bratra majora Frymla a ztýral ho. Totéž opakovalo se v cele bratra škpt. Stanislava Ulricha, a pak přišel jsem na řadu já. Jeho sadistickému počínání asistovala stráž s pistolí v ruce.
Za smíchu z vítězství nad bezbrannými vězni nakoukli špehýrkou ve dveřích také do cely bratra škpt. Jana Víta, který týrání ušel, a odešli.
Vzrušeně jsme se špehýrkami domlouvali. Bratr mjr. Fryml ťukáním zavolal klíčníka a bylo mu dovoleno jít si omýti krev z obličeje.
Po půlnoci se Schäffer vrátil, dal si otevříti celu bratra mjr. Frymla a stráž poslal pryč. Z cely se ozývaly rány. Žádný nářek, jen supění a nadávky katana. Chvěl jsem se u dveří a špehýrkou se díval na otevřenou protilehlou celu. Za drahnou dobu mučení bratr mjr. Fryml klesl na práh cely. Chroptěl. Viděl jsem, jak Schäffer ještě na zemi kopal ho do břicha. Pak ozval se zvuk trhaného plátna prostěradla. Schäffer pruh ten stočil, udělal smyčku, navlékl ji bratru Frymlovi na krk a vtáhl ho dovnitř cely. Pověsil ho na mříž okna. Za chvíli zavřel celu a odešel."
Josef Fryml i přes nelidské zacházení a týraní při výsleších neprozradil jména svých spolupracovníků a uchránil tím životy mnoha dalších. Za své hrdinské chování byl povýšen do hodnosti podplukovníka "in memoriam" a obdržel Československý válečný kříž 1939 "in memoriam". Josef Fryml patří mezi ty občany našeho města, na které máme být právem hrdí, ale na které bohužel tak rychle zapomínáme.
Tomáš Pilvousek, Jednota Mladá Boleslav
