Ve dnech 9. – 12. 8. 2005 naši legionáři uskutečnili sportovně-historicko-etnografický vandr na kolech do oblasti Broumovského výběžku a příhraničního území Kladska. Akce byla již v samotném začátku ohrožena nízkou účastí (omluvili se např. bratr Pilvousek z důvodu pracovní vytíženosti, nebo pro společenskou unavenost hodinu před odjezdem – 4. hodina ráno - „dočasně“ odstoupil i br. Michal Beneš). Nicméně se přeci jen v 13:43 vyjelo vlakem z Mladé Boleslavi hl. nádraží na Turnov, Starou Paku a Trutnov. Účastníci byli zatím jen 3 – bratr Juřena, Mikolášek a přeci jen bratr Michal Beneš, který se hrozně styděl. V Trutnově se po načerpání potravin (tekutin bylo po cestě dost) vyrazilo směr Petříkovice. Navštívili jsme několik objektů lehkého opevnění vz. 37 z úseku G–1 a také pěchotní srub T–S55. Dále jsme shlédli pomník postavený dozorci FS Františku Opočenskému, který byl dne 20. září 1938 při výkonu svých služebních povinností v rámci SOS zavražděn henleinovci.

Pokračovalo se směr Chvaleč, Krčmov a Hodkovice. Zde se legionáři u pamětní desky poklonili památce vojína československé armády Daniela Bally, kterého zde 22. září 1938 zavraždili opět naši bývalí němečtí spoluobčané. Před Teplicemi nad Metují byla ještě navštívena atypická pevnůstka LO vz. 36. V autokempu Bučnice již bohužel nebyla volná chata, s kterou jsme na noc počítali, a tak bylo směrem do hospody v Adršpachu vybráno improvizované místo na spaní. Po večeři jsme se za zimy odebrali ke spánku v hustém lese. Ráno nás šokovala zrada bratra Jermáře, který nám volal, že nepřijede. Nakonec byl přeci jen „přesvědčen, že musí“ a dle plánu na nás čekal odpoledne v hospodě v Machově. Mezitím se za ranního slunce vyrazilo směr Zdoňov a Libná – míst, kde v kritických záříjových dnech roku 1938 propukaly opravdové boje. V Libné byl bratru Benešovi ukázán „bastionek“, který zde zbyl po rozestavěné budově celního úřadu. Pro fotografické účely byla naší péči očištěna bývalá uzávěra z kolejnic. Přes budovu CÚ Zdoňov a Mirošovské stěny jsme se přesunuli k „Pomníku smíření“. Bratr Beneš byl z tohoto monumentu zklamán, jelikož čekal mnohem monstróznější dílo hodné germánského národa. Odtud se jelo do Meziměstí a Ruprechtic, kde nám bylo zapůjčeno album nádherných fotografií finanční stráže. Převoz několika kilového alba se ujal br. Juřena, kterému od jiných věcí vždy ochotně odlehčoval br. Beneš. Před Policí nad Metují nás stihla silná přeháňka. V rychlosti jsme se přesunuli do Machova. V místní hospodě již čekal br. Jermář. Br. Mikolášek tentokrát raději zajistil nocleh u příbuzných.

V hospodě se následovně probírala spousta věcí, a díky šarmu bratra Jermáře nám bylo uvařeno hned několik dobrých jídel, a to i po uzavření kuchyně. Na noc jsme se odebrali do krásného dřevěného srubu v lese u Nízké Srbské, kde se ještě při víně pokračovalo v debatách. Ráno jsme byli od příbuzných br. Mikoláška pozváni na snídani. Následovala druhá snídaně v hospodě, kterou nám domluvil předchozího večera náš nový vedoucí – br. Jermář.

Přes Machovskou Lhotu jsme se přesunuli do Polska a po zdolání kopců do Karlowa u Hejšoviny. Bratr Jermář dohodl na přespání jistý dvoulůžkový pokojíček v ubytovně a mohlo se vyrazit na samotnou Hejšovinu. Z turistického okruhu, vedoucího po vrcholu jsme se kochali výhledy na českou i na polskou (německou) část hranic. Bratra Jermáře, který je opravdový milovník Kladska, začaly napadat různé zhoubné myšlenky na znovudobití a obsazení této nádherné, kdysi české země... Večer (ráno) byl stráven u českého piva.

Druhý den jsme se nasnídali a raději dříve opustili Karlow. Sjezdem se pokračovalo do Stroužného, tehdejší první to vesnice na německé straně, kde se dříve za dob náboženského pronásledování usídlilo mnoho osob české národnosti, což bylo z návštěvy místního hřbitova patrné. Poté jsme sjeli do Čermné, kde stojí pomník tří národností – české, německé a polské. Následovala návštěva kostnice a odjezd do lázní Kudowa. Prohlédli jsme si promenádu a přesunuli se přes Běloves na náchodské nádraží. Odtud celá legionářská výprava odjela přes Jaroměř a Hradec do Nymburka. Zde se dala večeře a v 18:17 pak naši legionáři odjeli do Mladé Boleslavi kde se rozloučili a rozjeli do svých domovů.