V pátek 27. února jsme přijali pozvání hradeckých bratří do jejich krásného města Hradce Králové. Na programu bylo posezení v nějakém místním pohostinství, legionářský turnaj ve stolním fotbálku a v šipkách. Mladoboleslavskou Jednotu reprezentovala její nejotrlejší část ve složení bratří předsedy T. Pilvouska, pokladníka J. Mikoláška a tajemníka J. Juřeny, určitou podporou nám pak v nejtěžších chvílích u stolního fotbálku byl člen našich příznivců Vašek Švestka.

 

Z Mladé Boleslavi jsme vyrazili kolem 18. hodiny, cestou jsme ještě drobně "píchli" bráškovi M. Benešovi, který nemohl podpořit naše řady kvůli rekonstrukci svého budoucího obydlí. Po překonání nejtěžšího dopravního provozu v okolí Jičína jsme zdárně dorazili k našemu hostiteli, ubytovateli bráškovi Pavlovi Kuthanovi (interně nazývanému sokolík) a k jeho půvabné přítelkyni Aleně. Ihned po příjezdu a vybalení nejzákladnějších potřeb jsme s hladovými žaludky zapadli do nejbližší hospody, abychom se posilnili na těžký a bojovný večer.

 

Tou dobou páteřní skupina "hradečáků", ve složení Jirka Charfreitag a Radek Vorel (oba taktéž s půvabnými přítelkyněmi) již bojovala o místo u stolu v baru "V kopečku" v centru Hradce, kam jsme se po posilnění přesunuli dynamickou jízdou v přeplněném Peugeotu slečny Aleny.

 

Než se přešlo k samotným soutěžím, tak jsme probrali co nového, vyměnili si své názory na aktuální dění a v bratrském duchu jsme popíjeli zlatavý mok. Úderníkům jsme představili naši činnost za minulý rok a domluvili si užší spolupráci na akcích letošních. Samozřejmě jsme také konstatovali, a to ještě při čistých smyslech, že podobné akce musíme pořádat častěji, abychom utužili členský kolektiv ČsOL.

 

Po debatě jsme se vrhli na stolní fotbálek. První zápas byl korunován jasným vítězstvím mladoboleslavských zbraní. Bohužel ne nadlouho, pak se proti nám postavil kanonýr hradeckých úderníků Jirka a zápasy nabírali opačného směru, než jsme přepokládali. Dokonce se nám nepodařilo Jirku porazit ani samotného! Štěstím pro nás vždy byla skutečnost, když se proti nám postavil Pavel, na jehož hře, byť skrytě, se projevovaly sympatie k naší Jednotě. Nutno však přiznat, že v tomto směru nás úderníci válcovali a vyhráli ve stolním fotbálku v poměru 8:4. Nic však pro nás není ztraceno a odveta je nasnadě. Poté jsme ještě chvilku hráli šipky, kde jsme narazili na technické problémy a nakonec jsme je nedohráli.

 

Lehce k 3. hodině ranní jsme byli vyhoštěni obsluhou baru a vykázáni k domovům. Procházkou nočním Hradcem jsme se rozloučili s většinou úderníků a mířili jsme k místu našemu přenocování. Tam jsme ještě před usnutím obdivovali domácího mazlíčka Pavla (želvu Krakena) a netrvalo dlouho, aby nás celková únava zmohla a donutila usnout.

 

Nejodvážnějším a nejčasnějším ranním ptáčetem byl náš Vašek, který ještě s nevstřebaným alkoholem pospíchal na ranní vyučování. Ostatním se podařilo vylézt ze svých spacáků až kolem 9. hodiny. Po nabídnuté snídani jsme ještě probírali všechno možné a nemožné a jelikož jsme nechtěli opustit okolí Hradce Králové jen tak, rozhodli jsme se, že navštívíme Sezemice - místo odkud pocházel praporečník české setniny "Nazdar" Karel Bezdíček. A současně také místo, kde vyrůstal člen paravýsadku Silver A plk. In memoriam Alfréd Bartoš. Ze Sezemic jsme se pak vydali směrem k Mladé Boleslavi.

 

Děkujeme tímto hradeckým úderníkům nejenom za pohoštění, ale také za jejich aktivní činnost ve prospěch šíření odkazu čs. legionářů a těšíme se, že se zase brzy shledáme, třeba i u nás v Mladé Boleslavi.

 

Tomáš Pilvousek, Jednota Mladá Boleslav

Fotky z této akce naleznete v Galerii.