Hlavní strana » Rok 2008 » Odhalení hraničního sloupu v Krupce

Na česko–německé hranici byl obnoven hraniční orientační sloup z doby 1. československé republiky. Upřesním-li, sloup, vztyčený roku 1927, nebyl obnoven, ale rekonstruován. Je podivuhodné, že se na československo-německé hranici, přes nepříznivý chod dějin, dochoval tento sloup, symbol naší státnosti. Po německé okupaci československého pohraničí v říjnu 1938 byly ze sloupu strhány oválné znaky, ale samotné "tělo" v podobě stylizované státní vlajky zůstalo nečekaně ušetřeno dalšího ničení ze strany našich někdejších německých spoluobčanů.

Hraniční orientační sloup s takto netypickým osudem se nalézá na hraničním přechodu Krupka (Fojtovice) – Müglitz a k jeho znovuobjevení pro širší veřejnost došlo při symbolickém otevírání hranice do šengenského prostoru. Objevitelé z řad obecního zastupitelstva měli v úmyslu odstranit okolní náletový porost, sloup očistit a natřít. Do hry ale vstoupili místní gymnasisté, organizovaní v občanském sdružení Militia Graupen, kterým se povedlo za materiální podpory městského úřadu sloup nejen natřít, ale také osadit hlavice znaků, jejichž odlitky poskytla naše mladoboleslavská Jednota. Jednoduše řečeno, plně rekonstruovali hraniční orientační sloup ČSR do podoby z časů "masarykovy" republiky.

V pátek 6. června bylo vše připraveno ke slavnostnímu odhalení sloupu, který je v současnosti vnímán ne jako záležitost orientační, ale spíše jako pietní. Slavnost v režii OS Militia Graupen se odehrála za přítomnosti starosty sousední německé obce Müglitz, vedení města Krupka, Armády České republiky a Čs. obce legionářské. Pro své pracovní vytížení se nemohl odhalení zúčastnit br. Jarda Beneš, který měl přítomné seznámit s historickým vývojem a vlastně i zánikem sloupů. Tak jsme alespoň instalovali informační tabule - "áčka", na nichž jsme prezentovali nejen hraniční orientační sloupy ČSR, ale také naší činnost.

Během odhalení mohli přihlížející vyslechnout nejen slova organizátora, který nastínil osud Československé republiky a s ním svázané osudy hraničních sloupů, ale také slova zástupců obou sousedících obcí. Ke sloupu byly symbolicky položeny věnce a květiny a na závěr zazněl záznam hymny ČSR, kterou Československý rozhlas vysílal 30. září 1938 po oznámení o odstoupení pohraničních oblastní nacistickému Německu. Stráž u rekonstruovaného hraničního sloupu tvořili příslušníci Armády ČR, stráž státního praporu pak členové naší Jednoty ve stejnokrojích prvorepublikové čs. armády. Vzhledem ke skromnému počtu zástupců naší Jednoty jsme požádali pprap. policie Miroslava Maulise z OS Militia Graupen, aby ke sloupu položil květinu za nás.

Mladí studenti pod vedením Matěje Horáčka odvedli pořádný kus práce. Jen tak budeme současné, rádoby nadnárodní Evropě co platní, pokud budeme nejdříve dobrými vlastenci, znajícími historii vlastní země a bránícími sebevědomě zájmy svého státu. Pak teprve můžeme být i dobrými a celku prospěšnými Evropany.

Jako člen Čsl. obce legionářské a voják v záloze si přece jen neodpustím zmínit se o jednom kazu celé akce, který však nepřipadá na vrub nezkušených, ale zdatných organizátorů. Tím kazem byl způsob účasti Armády České republiky, který vyzněl nanejvýš nedůstojně a trapně. Pokud přijmu poněkud zarážející fakt, že se zástupci armády rozhodnou pojmout takovouto akci poněkud neoficiálně a dostaví se bez slavnostního stejnokroje, těžko už se mi chápe, proč si přítomní vojáci nebyli schopni alespoň předpisově upravit zvolené služební stejnokroje. Neznalost profesionálních vojáků jak se chovat při držení čestné stráže mne zarazila. Nic to však nebylo proti tomu, jaká korunovace zoufalosti naší armády nás ještě čekala. Strážní, za přítomnosti svého krajského velitele, totiž dorazili s holýma rukama a nezbylo jim nic jiného, než si vypůjčit znehodnocené samopaly od organizátorů. Ti někde, nevím kde, samopaly vz. 58 sehnali. Bylo to v dobré víře, aby u hraničního sloupu měli plnohodnotnou, ozbrojenou stráž českých vojáků.

Byl bych nerad, aby tato kritika vedla k tomu, co je dnes v armádě běžné a stala se pro Krajské vojenské velitelství Ústí nad Labem, pod vedením plk. gšt. Ing. Miroslava Slivky, impulsem k příští neúčasti na podobných akcích. Naopak, je to psáno proto, aby si všichni příslušníci armády uvědomili, že jeden každý z nich je reprezentantem, podle nějž pak veřejnost soudí armádu jako celek. Bylo by tedy záhodno, aby se armáda vzchopila a prezentovala se svým "sponzorům", tedy daňovým poplatníkům, jako řádná, funkční a věrohodná ozbrojená složka státu.

Závěrem mohu konstatovat, že tato akce, byť organizovaná amatérskou skupinou, se nám velice líbila. Bylo nám ctí aktivně se zúčastnit odhalení hraničního orientačního sloupu, ale i zajištěním znaků podpořit samotnou rekonstrukci.

Michal Beneš, Jednota Mladá Boleslav

Fotky z této akce naleznete v Galerii.