Mnichovským diktátem muselo Československo hitlerovskému Německu odstoupit pohraniční území.

Ústup z hranic.

České země ztratily téměř 30 000 čtverečních km s více než třemi miliony obyvatel, převážně německé národnosti. V odstoupeném pohraničí však žily statisíce Čechů. Mnozí Češi byli vystaveni krutému teroru, mnozí museli uprchnout do vnitrozemí. Hranice Německa se na Mělnicku posunula až téměř 40 km k Praze.

Jedna z českých rodin se zachráněným majetkem na nové hranici v Liběchově.

Nová hranice zasáhla i Mladoboleslavsko. K Německu byly připojeny obce, kde žilo více než 50 % Němců. Jednalo se na Mnichovohradišťsku o Horní a Dolní Rokytu, Horní a Dolní Krupou a Jezovou, na Bělsku o Bezdědice, Vísku a Nosálov.

Nová hranice u Bělé pod Bezdězem.

České obyvatelstvo bylo již měsíce před Mnichovem vystaveno řádění Henleinovců. K Německu bylo připojeno téměř 800ha lesa z katastru ryze české Bílé Hlíny, část Maníkovic a Klokočka z malobělského katastru. Do záboru byly začleněny i české vesnice (Strážiště, Kozmice, Vicmanov a některé další), které teprve v listopadu připadly zpět ke zbytku Československa.

Českoslovenští finančníci na nové hranici v Kozmicích.

V Dolní Krupé byla uzavřena ihned česká menšinová škola. Odstoupením pohraničí byli Češi zbaveni všech národnostních práv, stali se občany druhé kategorie. To bylo v obrovském kontrastu s tím, jaká práva požívala německá menšina v Československu. Německé obyvatelstvo mělo větší počet škol, kulturních zařízení na počet obyvatel než Češi. Snad jediným důvodem k nespokojenosti Němců mohl být těžký dopad hospodářské krize v pohraničí. Nezaměstnanost však postihla veškeré obyvatelstvo první republiky. Mnozí Němci se však těžko smiřovali se ztrátou výsad, které měli v době Rakouska-Uherska. Nástup nacistické ideologie umocnil nenávist ke všemu českému. Mezi sudetskými Němci však byli i antifašisté (především z řad sociálních demokratů a komunistů), kteří zůstávali věrní Československé republice, mnozí z nich se stali prvními oběťmi nacistického Německa. Ve volbách v roce 1938 získala henleinova sudetoněmecká strana plných 90 % hlasů německých voličů. Tato skutečnost, podtržená ještě zvěrstvy, kterých se mnozí českoslovenští Němci dopustili za II. světové války, byla příčinou, že po válce se další soužití jevilo jako nemožné a dva a půl milionů Němců bylo z Československa odsunuto.