V neděli 9. května, v den 65. výročí sovětského bombardování Mladé Boleslavi, uskutečnila naše Jednota cyklistickou vyjížďku po pomátných místech, vážících se ke květnovým událostem roku 1945 v Mladé Boleslavi a blízkém okolí. Sraz se uskutečnil v 10:00 nad kruhovým objezdem T. G. Masaryka, u Lípy republiky, jež byla vysazena péčí naší Jednoty k 90. výročí vyhlášení československé samostatnosti. Celá společnost byla přivítána br. Jaroslavem Benešem a seznámena jak s programem projížďky, tak se základními údaji o dění ve městě v době květnové revoluce. Poté se celá společnost přesunula na Komenského náměstí k torzu sochy legionáře, kde br. předseda Tomáš Pilvousek vzpomenul rovněž 95. výročí bitvy u Arrasu. V této bitvě se vyznamenala česká dobrovolnická jednotka, jež vešla do dějin pod názvem "Rota Nazdar".

 

Další cesta skupiny vedla k bývalé Pomocné škole u kasáren, kde byly přiblíženy události náletu na město 9. května 1945. Viděli jsme i doklad politické manipulace s touto událostí, pamětní desku ve vchodu školy, kde je nálet přiřknut nacistům. Na rohu školy jsme uctili památku zde zemřelých dětí a zamířili k bývalé 3. bráně automobilky. Tady již na nás čekala znovunalezená pamětní deska zde 5. května 1945 padlých zaměstnanců Václava Bubáka a Bohumila Douši. O celé události nám vyprávěl br. Vladimír Novotný, který vyvíjí neúnavnou aktivitu za znovuodhalení desky v tomto místě. Další zastavení nás čekalo nedaleko Česany u druhého podchodu železničního viaduktu, kde br. Novotný připomenul osobnost boleslavského hejtmana Františka Viceny, jenž po prozrazení své odbojové činnosti spáchal v roce 1941 sebevraždu skokem pod vlak. Krátce jsme se zastavili i na Podlázkách u místního pomníku obětem světových válek a poté zamířili do Debře nad Jizerou, kde jsme postupně navštívili všechny kříže zde padlých povstalců z 5. května 1945. Na debřském hřbitově jsme uctili památku legionáře Vojtěcha Sellnera, bojovníka ze Slovenského národního povstání Jaroslava Drobného, oběť automobilového neštěstí z 10. května 1945 Václava Molavce a rovněž rovy všech padlých povstalců.

 

Společenský program dále pokračoval v místní nekuřácké restauraci Krajní mez, kde jsme se mimo jiné vzájemně podělili o dojmy z projížďky a diskutovali o dalších plánech. Počasí nám přálo a akce se vydařila. Nepochybně se nejednalo o poslední setkání podobného charakteru a je možné, že z této myšlenky do budoucna vzejde nová tradiční akce naší Jednoty.